Setkání u krbu

(…dole pod textem najdete screeny celého článku o sdílení „Co je moje, to je tvoje“…)

Nástup globální ekonomické krize přivedl roku 2008 na nápad sítě sdílení darů a zkušeností i Libora Malého. Jeden z hrstky českých miliardářů (a zároveň jeden z necelých deseti tisíc českých buddhistů) prodal firmu a začal pracovat na myšlence ekonomiky, v níž nebudou peníze vůbec existovat. Kdysi v Česku založil elektronický trh práce a zajistil zaměstnání statisícům lidí prostřednictvím portálů Práce.cz a Jobs.cz, dnes ho myšlenka na placenou rachotu ni-jak zvlášť netěší a propaguje „ekonomiku daru“.

Jeho on-line projekt Hearth.net („hearth“ znamená anglicky „krb“ a vyslovuje se podobně jako „heart“, „srdce“) dnes sdružuje přes třináct tisíc lidí, kteří se s ostatními rádi podělí o věci, znalosti, zkušenosti. „Stránky jsme spustili symbolicky 21. prosince 2012, v den, kdy měl skončit svět,“ vzpomíná Jitka Pouzarová, která má na starost marketing Hearthu. „Něco starého končí, něco nového začíná, říkali jsme si. Dnes máme na webu skoro 1600 darů a přes tisícovku přání nebo, chcete-li, nabídek a poptávek, jak se říká v tradiční terminologii. Je to takový mix věcí a služeb -lidé často darují knihy, oblečení pro děti i dospělé nebo vlastní výrobky, ze služeb se objevují pomoc s webem, překlady a cestovatelské rady. Teď jarem přibyla nabídka i poptávka po různých sazeničkách a informacích týkajících se zahrad-ničení, v létě lidé s oblibou věnu-jí přebytky úrody.“

OPRAV TO – A NECH Sl CHUTNAT

„Kamarád Matyáš pomohl s počítačem a Iveta s hlídáním dcery, já jim zase na oplátku předala své zkušenosti ohledně stravy,“ píše na Hearthu čím dál populárnější výživová poradkyně Cecilie Jílková (mimochodem dcera nedávno zesnulého Ludvíka Vaculíka). O sdílenou ekonomiku se zajímá už dlouho a vznik Hearthu uvítala s nadšením: „Za ty dva roky, co jsem zaregistrovaná, jsem tak čtyřicetkrát darovala a čtyřicetkrát přijala,“ vybavuje si. „Zájemci o moji kytaru a o malířský stojan se ozvali v řádu minut, zaprášilo se i po raw cukroví nebo potravinách v biokvalitě, které mým receptům úplně nesedly, ale jiným lidem vyhovují – třeba po drahé mořské řase zvané Irský mech.“ Cecilie ráda vzpomíná zejména na to, jak jí rozbitý počítač opravil hearthař ze sousedství. Mimochodem, právě v této příznivkyni raw stravy a vegetariánství se snoubí rysy typických fanoušků sdílené ekonomiky – jde o lidi mladšího až středního věku, často studenty nebo rodiče malých dětí, se sklony k alternativnímu způsobu života. Po letošních vystoupeních Libora Malého v Hyde Parku České televize a v debatě internetové televize DVTV se komunita lidí připravených užívat si „skutečné vztahy“ a „radost a štědrost“ rychle množí. Ono je to darování a přijímání vlastně docela návykové – když se člověk podívá na virtuální tržiště na www.hearth.net, kde každou hodinu přibývá čtyři pět dotazů, zjišťuje, kolik by toho mohl s klidným srdcem oželet a věnovat (starou matraci, učebnici ruštiny, trička pro batole), a co všechno by naopak rád přijal (lekce krav maga, rudé střevíčky velikosti 37, tři sbírky Macharových veršů). A na rozdíl od všech airbnbs, uberů a mimibazarů je to celé stoprocentně legální. Sousedská výpomoc se přece nedaní.

Převzato se svolením autorky Kateřiny Kadlecové (děkujeme!): www.reflex.cz/galerie – text celého článku je v placené zóně a nelze na něj přímo odkázat