Dva mýty o Rapa Nui

Když holandský mořeplavec Jacob Roggeveen objevil na Velikonoční neděli roku 1722 neznámý obydlený ostrov v Tichém oceánu objevil také fascinující civilizaci, která měla zajímavý koníček: stavět obří kamenné sochy a záhadně je přesouvat po ostrově bez moderní techniky. Když se jich Evropané (kteří se následně postarali o zdevastování místní populace v rámci našeho oblíbeného civilizování) ptali, jak se sochy dostali ze sopečných kopců dolů k moři, místní jim zkrátka řekli, že „sochy z kopců kráčely“. To si misionáři vyložili jako zdejší pohádku a další staletí byly sochy na Rapa Nui záhadné a pokud možno mimozemské. Jenže už v osmdesátých letech český vědec Pavel Pavel zjistil, že by to mohlo být trochu jinak a v roce 2012 to potvrdil další vědecký tým: obyvatelé Velikonočního ostrova sochu postavili a na lanech se s ní dohoupali do údolí. Misionářům to zkrátka jen popsali. A oni byli natvrdlí, jak to už tak u Evropanů bývá.

Civilizaci ostrova Rapa Nui ostatně křivdíme ještě mnohem víc. Tradičně se učilo, že si úpadek vlastní civilizace způsobili domorodci sami a v podstatě si ostrov postupně zničili. Jenže poslední výzkumy potvrzují dřívější podezření, které nás asi nepřekvapí: když Evropané Rapa Nui objevili, zdejší civilizace na tom byla docela dobře, zlikvidoval jí až následný obchod s otroky, misionáři a epidemie přivezených nemocí. Darujte tuhle informaci nějakému milovníku romantického kolonialismu.