Základní příjem funguje, Pán much a změny na Hearth.net

Zprávy od nás

Hearth po zimním spánku. Jak možná víte, Hearth má už několik měsíců takové své unavené období. Za léta jeho existence se vyzkoušelo kde co a v loňském roce trochu došly nápady a síly. Teď ale celý tým víc jak měsíc sedí zavřený doma, a tak nás napadají vylomeniny. V následujících týdnech se na ně můžete těšit. Sledujte náš Facebook, novinky se postupně začnou objevovat. Když nás tam třeba i trochu povzbudíte, tak budeme moc rádi.

Co jsme objevili tenhle týden

Nepodmíněný příjem funguje! Ale… Finská vláda vyhodnotila experiment s nepodmíněným příjmem a je to zajímavé. Myšlenka toho, že řadu společenských problémů by vyřešil pravidelný příspěvek od státu, který pokryje základní životní náklady, už světem koluje přes dvě staletí. Teprve v poslední dekádě se o něm začíná mluvit, jako o receptu na šťastnější život a stabilizování pracovního trhu. Finové se to rozhodli vyzkoušet a jejich závěry jsou rozporuplné. Výzkum potvrdil, že nepodmíněný příjem přinesl lidem do života víc štěstí a radosti. Potíž je v tom, že ekonomicky neměl experiment žádný významný dopad, a to finské vládě ke spokojenosti nestačí.

Skotsko chce být šťastné. Zatím co premiérka Finska Sanna Marin se zatím k nepodmíněnému příjmu vyjadřuje zdrženlivě, skotská premiérka Nicola Sturgeon a její protějšky na Islandu a Novém Zélandu si o výsledcích studie určitě už povídají. Tyto tři země společně opouštějí model, kdy úspěšnost státu měříme podle hrubého domácího produktu a ekonomických ukazatelů a chtějí ho nahradit měřením celkové kvality života. A není vůbec od věci si říct, že s odvážnými kroky v politice v posledních letech přicházejí především ženy. Náhoda, nemyslíme si…

Pán much ve skutečnosti. Možná znáte román Pán much od Williama Goldinga. Kniha z padesátých let popisuje příběh skupiny dětí, které se ocitnou samotné na opuštěném ostrově, a z počátečního dobrodružství se postupem času stává noční můra, která vyústí v násilí a krutovládu.

Kniha je často zmiňována jako příklad toho, že člověk je v jádru zlé zvíře a ideály demokracie tváří v tvář katastrofě berou rychle za své. Jenže to je vymyšlený příběh.

Novinář Rutger Bregman ve svém článku přináší svědectví o skutečné události, kdy děti zůstaly na opuštěném ostrově víc jak rok. Hned na začátku se děti domluvily, že se nesmí nikdy hádat, postaraly se o nejmladší, dokázaly si opatřit jídlo i přístřeší, a když je náhodou zachránila kolem projíždějící loď, zůstaly přáteli na celý život. 

Může tohle fungovat? Na české scéně se letos jako zjevení vyloupnul web Donio.cz, na kterém můžete přispět na realizaci nejrůznějších dobročinných projektů. Proč o tom ale píšeme na Hearthu? Donio má jednu unikátní vlastnost – pořadatelům sbírky vyplácí 100% vybraných peněz a nechává čistě na nich, kolik můžou věnovat na jejich provoz. Právě tenhle koncept „zaplať kolik můžeš“ se v ČR ještě moc nevidí, a to, že se vybere za pár dní 14 milionů korun na výrobu plicních ventilátorů taky ne. 

Je to věda. A u „zaplať kolik můžeš“ ještě zůstaneme. V roce 2012 vznikla studie, která zkoumá psychologii toho, jak se lidé zachovají, když jim nabídnete možnost zaplatit za něco podle své vlastní úvahy, včetně možnosti odnést si to zadarmo. Výzkum ukázal, že záleží na okolnostech. Třeba na tom, jestli vás u toho někdo pozoruje nebo jestli víte, že část výtěžku jde na nějakou dobrou věc. Celkově jsme z toho vyšli, jako docela poctivé a štědré bytosti.