Samoobslužný lesní bar je zázrak. Jak si Češi vedou v testu poctivosti?

Představte si, jak se trmácíte lesem do kopce, pot z vás jen lije, a najednou se před vámi objeví bar. Bar, kde jsou volně k dispozici různé nápoje, špekáčky i sladkosti a kde se můžete nejen občerstvit, ale i osprchovat pod přírodní sprchou. V tu chvíli Vám je, jako byste objevili oázu v poušti.

Lesní bar v Česku skutečně existuje. Nachází se na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor u cesty z Horní Lipové na horu Smrk. Je vybaven zastřešenými odpočívadly, suchým WC, ohništěm, krbem, plynovou bombou na vaření, skleničkami, lžičkami a jiným nádobím. V plastových krabicích najdete různé druhy čajů a kávy, cukr, sušené mléko, hřebíček, skořici. V mrazicí taškách na vás čekají uzeniny a v dřevěných žlabech se pod proudy studené vody z potoka chladí plechovky a láhve s nealkoholickými nápoji i pivem.

Nikdo tu však neobsluhuje ani neinkasuje. Sami si tu uvaříte čaj nebo svařáč a na ohni si opečete špekáčky. A sami se pak na závěr „skásnete“. Stačí vhodit příslušnou sumu do železné pokladničky, kterou nikdo nehlídá. Záleží na vaší poctivosti. Ta je, jak kdosi připsal pod ceník, neocenitelná.

S nápadem vybudovat lesní bar přišel před třinácti lety lesník Václav Pavlíček, když České lesy podél frekventovaných turistických tras budovaly odpočívadla s posezením. Jeseničtí instruktoři severské chůze s holemi ho tenkrát vyzvali, aby pro ně vyrobil nějaká koryta, kde by si mohli namáčet do studené vody předloktí. „Jednou při práci jsem si dal do žlabu zchladit energetický nápoj a zjistil jsem, že takový drink je lepší než chlazené předloktí, tak jsem to začal dělat častěji. Čas od času mi drinky někdo z kolemjdoucích vypil a nechal mi tam za ně peníze,“ vzpomíná revírník.

Čím víc nápojů do koryt dával, tím přibývalo v kasičce peněz, ale i děkovných vzkazů a přání, aby rozšířil nabídku. Netrvalo dlouho a objevily se tu kastrůlky na kávu a čaj i plastové krabičky se sušenkami a slanými tyčinkami. „Vážený neznámý zásobovači… To je superbrutální nápad!“ psali první návštěvníci.

Pan Pavlíček svůj experiment nazývá testem poctivosti. Zpočátku málokdo věřil, že něco takového bude v Česku fungovat. Jenže 13 let uplynulo jak voda v potoce a lesní bar je stále v provozu, dokonce celoročně. Český turista většinou ochotně zaplatí, protože takového nápadu si prostě cení.

Navíc tu mnoho neutratí. Ačkoliv bar stojí ve výšce 750 metrů nad mořem, ceny jsou levné, bez vysokohorské přirážky. Za cukrovinky dáte jen deset korun, nápoje jsou o dvě koruny dražší a špekáček vás přijde na 15 Kč.

Zní to takřka idylicky, ale zas až tak idylické to není. Lesní bar si vyhlídla místní omladina a pořádala tady o prázdninách divoké mejdany. „Rozbili pokladničku, vybrali peníze, odnesli pití i vrcholové razítko,“ uvedl Pavlíček. Někteří mu doporučili, ať si nechá hlídat bar kamerou, jenže o tom pan Pavlíček nechce ani slyšet. Tím by popřel celý smysl projektu. Raději obešel mladé ve vsi a vyložil jim smysl projektu. Výsledek? Bar funguje stále k velké spokojenosti všech, kdo do něho zavítají.

Převzato: Extrastory.cz