Laskavost prospívá našemu zdraví i vztahům

Spisovatelku Donnu Cameronovou laskaví lidé vždy inspirovali. V roce 2015 se rozhodla, že se dá stejnou cestou a bude celý rok praktikovat laskavost. Šlo o experiment, který si už v minulosti vyzkoušela, jen to vždycky rychle skončilo potom, co byla příliš vytížená nebo se k ní druzí chovali hrubě. Tentokrát byla odhodlaná vytrvat. Pomáhala si tím, že o svých zážitcích psala blog. „Pomyslela jsem si: Když řeknu, že o tom budu rok blogovat a pak to v březnu vzdám, tak to bude pořádně viditelný propadák,“ vzpomíná.

Než se do experimentu pustila, měla za to, že je dobrý člověk, ale s tím, jak se na dobrotivost zaměřila důsledněji, si uvědomila, že většinou není k lidem opravdu laskavá, pouze milá. Být milá pro ni znamená pouze být slušná na povrchové úrovni. Můžeme být milí, ale přesto můžeme být netrpěliví a odsuzovat druhé. Naše slova mohou znít laskavě, ale náš přístup je odtažitý. Jinými slovy, zůstáváme ve své vlastní bublině.

Být laskavý si vyžaduje víc – abychom si přestali dávat na druhé pozor, nepodezírali je a pokusili se je skutečně pochopit. Znamená to něco ze sebe vydat. Od velkých darů, jako dobrovolnictví a filantropie, až po drobné každodenní skutky, jako je se na někoho usmát nebo pustit řidiče v přípojném pruhu před sebe.

Být dobrý v nás vyvolává příjemný pocit, současně to má dopad na naši náladu a zdraví. Podle doktora Davida R. Hamiltona uplatňování laskavého přístupu z nás činí šťastnější jedince, je dobrý pro naše srdce, zpomaluje stárnutí a zlepšuje vztahy. Rovněž bylo dokázáno, že laskavý přístup snižuje chronickou bolest, zvyšuje pocit štěstí a dlouhověkost, redukuje depresi a zmírňuje sociální úzkost.

Ti, kdo přesunou svou pozornost ze strachování se, co si o nich druzí myslí, na soustředění se, jak dosáhnout, aby se v jejich přítomnosti ostatní cítili příjemně, mohou proměnit nepříjemný společenský prožitek na něco naplňujícího.
Být k lidem hodný je jako lék, který má jen samé pozitivní účinky. Výzkumy ukázaly, že pracovníci ve zdravotnictví, kteří disponují laskavou a empatickou povahou, mají na zdraví a zotavení svých pacientů měřitelný, kladný dopad.

Přesto máme často strach být dobří. Když odhodíme svůj obranný systém, abychom projevili trochu té lidskosti, zůstáváme náchylní k odmítnutí, zesměšňování a druzí nás mohou nazvat slabochy.
Cameronová si myslí, že laskavost je ve skutečnosti pravým opakem. „Opravdu to vidím jako něco s obrovskou mocí. Jen proto, že jsme hodní, neznamená to, že jsme padavky, a neznamená to, že jsme hlupáci. Můžeme být zrovna tak silní jako nehodný člověk, jenže my to dokážeme laskavým způsobem.“
Dalším skvělým aspektem laskavého přístupu je, že je nakažlivý. Výzkumy prokazují, že akt dobra, ať už vůči nám samotným nebo v případech, kdy vidíme druhou osobu, jak se k jiným chová laskavě, v nás vzbuzuje chuť takovéto chování kopírovat.

Wendi Gilbertová založila iniciativu Kindness Evolution. Jde o sdružení 70 organizací, jež se věnují dobrotivosti, soucitu a odpuštění. Podle Gilbertové už jen vědět, že ve světě existují lidé, kteří chtějí podporovat dělání dobra, může změnit náš pohled na věc.
„Dosah těchto 70 organizací na sociálních sítích je 24 milionů. Začnete mít dojem, že se toho venku děje hodně a že se dá uskutečnit ledacos,“ říká aktivistka. Její stránky obsahují celou řadu vědeckých článků o dobrotivosti a nesobeckých gestech. „V psychologii, neurovědě a dokonce v ekonomice nám výzkumy ukazují, že jako lidský druh naším výchozím nastavením není sebestřednost. Jsme uzpůsobeni k propojování se, a když tak činíme, zlepšuje se i naše fyziologie,“ míní Gilbertová.

Laskavost je v naší povaze, přesto nelze popírat, že ve světě stále existuje spousta napětí. Laskavý přístup však může poskytnout řešení tohoto problému. Doktorka Roselyn Smithová, která působí jako psycholožka a hypnoterapeutka v Miami na Floridě, říká, že kdyby se lidé při prezentování svých názorů a při poukazování na nedostatky druhých více zaměřovali na soucítění a úctu, dalo by se urovnat spousta neshod.

„Takové množství sporů, osobních i globálních, je vyvoláno reakcí lidí na jejich vlastní výklad záměrů druhých, místo aby se v klidu a otevřeně snažili pochopit, proč tak druzí jednají a jaké jsou jejich skutečné záměry,“ popisuje doktorka Smithová.

Někdy je být na druhé dobrý snadné. Pramení to z nás spontánně a s radostí. Ale často je to těžké. Hlavně když je na nás někdo hrubý a neuctivý, je lákavé vrátit mu to se stejnou mírou jedovatosti.
Co s tím? Cameronová radí naučit se v takových situacích zastavit se, nabrat dech, zapřemýšlet nad tím, jaký chcete výsledek, a zvolit si reakci, kterou lze tohoto výsledku nejlépe dosáhnout.
Být laskavý znamená dívat se na situaci z vyšší perspektivy. Pokud naše gesto narazí na dobrou půdu, může vést druhé ke změně pohledu rovněž.

Snažit se být v každé situaci co nejlaskavější je ušlechtilé předsevzetí, ale někdy to můžeme i přehnat. V prvé řadě byste z toho měli mít dobrý pocit. Proto když cítíte, že vás to vysává, místo aby vás to obohacovalo, něco není v pořádku.
Například lidé, kteří zneužívají vaši dobráckou povahu, aniž by hodlali oplácet stejnou mincí, nebo ti, kdo se jen chtějí hádat a netouží po racionální diskuzi, ti všichni jsou černé díry pro dobrotu. Tito jedinci nejsou schopni či ochotni ocenit nesobecká gesta druhých.
Můžeme se pokusit o průlom a nabídnout svou vstřícnost i těmto lidem, ale v určitém bodě je na čase jít dál. Abychom dosáhli té správné rovnováhy, je třeba praktikovat také laskavost k sobě samým.

Nedokážeme-li být hodní k sobě, bude opravdu těžké být hodný na druhé a dělat to opravdu na udržitelné bázi,“ říká Cameronová.  Podle ní je velká část dobrotivosti o věnování pozornosti. Zamyslete se nad světem kolem vás, jaké je vaše místo v něm a jak můžete věci alespoň o něco vylepšit. „Nezkoušejte být matka Tereza nebo dalajláma… začněte s maličkostmi. Dělejte to, z čeho máte dobrý pocit, a pomalu přidávejte. Brzy se z toho stane váš výchozí přístup,“ uzavírá Cameronová.

Po třech a půl letech tato žena vypráví, že být k druhým laskavá se pro ni stalo něčím přirozeným. Své zkušenosti shrnula do knihy “A Year of Living Kindly: Choices That Will Change Your Life and the World Around You.”