Covid a sluníčko

Když před sto lety řádila Španělská chřipka, jednou z nejpostiženějších skupin byli vojáci a námořníci, kteří trávili hodně času v nevětraných prostorech. Ačkoliv tehdy doktoři netušili, co víme dnes, instinktivně se snažili využívat slunce a čerstvý vzduch a světe div se, ono to zabíralo. Teprve v roce 1920 jsme začali chápat funkci takzvaného vitamínu Dna lidskou imunitu a už na jaře hodně vědců upozorňovalo, že právě pobyt na sluníčku, případně jiné zdroje déčka, můžou být dobrá prevence před nastupující pandemií.

Teď jsou v centru pozornosti lidé bez domova. Určitě si vzpomínáte, jaké obavy panovaly na začátku jara. Že se právě tahle skupina lidí stane epicentrem nákazy. Jenže to se nestalo a řadě lidí to pořádně zamotalo hlavu. První data ukazují dvě věci: velká část lidí bez domova, kteří tráví na venku většinu času, Covid-19 sice má, ale bez jakýchkoliv příznaků. Naopak velké množství těžkých případů jsou lidé, kteří měli nedostatek vitamínu D. 

Nejlepší na tom je, že vám bez obav můžu doporučit, ať vyrazíte ven a užíváte si sluníčka. Protože to nikomu neublíží a kdo ví, třeba to naopak může být půl zdraví.