Couchsurfing: Ubytování darem

Za studentských let jsem ráda přespávala u někoho “cizího” zdarma, tedy bez hledání a placení klasického ubytování. Couchsurfing (doslova serfování po gaučích) je stejnojmenná sociální síť a funguje jednoduše – zadáte plán cesty a čekáte, kdo z místních se vás ujme, případně sami píšete žádosti o couchsurfing těm, kdo jsou vám sympatičtí. Podrobně vyplněné profily této “cestovatelské seznamky” vám napoví, s kým si padnete do noty a u koho to radši nezkoušet.

Musím zaťukat na dřevo, že intuice mě nezradila ani jednou. Proto myslím, že pro single cestovatele toužící po poznání místní kultury, je Couchsurfing stále ta nejlepší platforma. Oproti placeným ubytováním je jen potřeba vydat trochu energie do komunikace s hostitelem. A taky akceptovat, že nemáte 100% jistotu, co vás na místě čeká. O překvapení není nouze – v Austrálii jsme otvírali pusy údivem, když jsme se ocitli v designovém domě s francouzskými okny u centra Melbourne. Co jsme však oceňovali více, byla neskutečná pomoc a pohostinnost od všech, kdo mě kdy hostili.

 

Couchsurfing jsem využila také v době, kdy jsem začala pracovat na volné noze – na jednom řeckém ostrově jsem se dostala do domácnosti plné dobrovolníků z jiné sociální sítě HelpX. Prvotní šok z místních hygienických podmínek se proměnil v nejlepší couchsurfing, na který asi nikdy nezapomenu! Z plánovaných čtyř dní jsem tu nakonec zůstala na deset… mimo jiné proto, že mi zrušili odlet kvůli počasí. Hostitelka mě však (celou promoklou) nadšeně vítala zpátky a s touto báječnou ženou jsme v kontaktu dodnes.

Z hosta hostitelka

Postupně jsem zjistila, že hostit lidi se mi líbí snad ještě více než samotné cestování – vždyť celý svět přijede až ke mně domů! Skromně zařízený pokoj, který bych se neodvážila nabízet za peníze, se stal během pár let přechodným královstvím několika cestovatelů. Obvykle u mě strávil každý 1-4 dny, během kterých jsem jim svěřila klíče, aby se mohli volně pohybovat po městě. Strach z vykradení byl zbytečný. S jejich dobrými referencemi, jasným cestovatelským plánem a příjemnou komunikací jsem neměla nikdy pocit ohrožení. Naopak si na ně často vzpomenu.

Turecký manažer, kterému jsme zachránili pas zapomenutý v Budapešti, až mi ve své vděčnosti koupil dva balíky nejlepších čokoládových pralinek (od té doby jím bílou čokoládu. Francouzský tanečník, který mi chystal ke snídani pohankovou kaši se švestkami a skořicovým čajem. Íránská instagramová celebrita, která mě přesvědčila o možnosti jiného pracovního úvazku než plného…

Když zasáhne AirBnB

Bohužel zrychlení veškeré komunikace (a také vznik AirBnB) se odrazil také na Couchsurfingu, a tak je teď mnohem složitější najít hostitele. Já sama už poslední dobou využívám převážně zmíněné AirBnB, jednoduše kvůli soukromí, protože cestujeme s přítelem. Právě tady výrazně vidím rozdíl mezi placeným a neplaceným hostitelstvím. Ubytování za peníze vás izoluje od ostatních a navíc se má za to, že vděčnost je projevená v samotné částce zaplacené za ubytování.

Couchsurfing ale není jen o ubytování. Kromě obyčejného noclehu často zahrnuje prosmáté večery, propovídané procházky po městě v tajných uličkách, neskutečné gastronomické zážitky a hlavně otevření očí v mnoha ohledech. Proto Couchsurfing beru jako vzdělávací síť… takový pořádný zeměpis v praxi.

Příjemné cestování přeje

Monika Trojanová, uživatelka Hearth.net

P.S. Zaznamenala jsem i pár menších sociálních sítí, poskytujících střechu nad hlavou a dobrou konverzaci. Dobré ohlasy jsem slyšela na BeWelcome (pro zklamané z Couchsurfingu), Trustroots pro pěší turisty nebo WarmShowers pro cyklisty.