Cena Via Bona, nominace do 16. 12

Petra Soukupová (1995) je mladá hudebnice, držitelka Ceny Via Bona za rok 2018 v kategorii Mladý srdcař.
V roce 2010 se tehdy patnáctiletá Petra a její bratr Jakub rozhodli, že společně se svými vrstevníky založí velký orchestr, který bude úplně jiný než všechny ostatní. Už tehdy dokázala Petra přesvědčit své okolí, že když jim na začátku pomůže, budou pak mladí pomáhat v budoucnu. Dnes má těleso 65 členů a za sebou desítky velkých koncertů.

Co vás vedlo v 15 letech k vytvoření orchestru?

S první myšlenkou přišel můj brácha. Já chodila do smyčcového orchestru v ZUŠ v Polici nad Metují a brácha do Big Bandu. V té době jsme hodně poslouchali orchestr Jamese Lasta a bavilo nás netradiční složení orchestru. A tak vznikl nápad spojit mladé muzikanty u nás v regionu dohromady a hrát, co nás baví.

Proč rovnou orchestr? 

Bavila mě prostě myšlenka mít orchestr mladých lidí, který hraje hudbu napříč hudebními žánry, spojuje mladé a baví diváky.

Jaké byly reakce vašeho okolí?

V první řadě nám dal zelenou taťka. Nikdy nezapomenu, když nám řekl: „Tak to zkuste a ukažte, co ve vás je.“ Od začátku nad orchestrem držel ochrannou ruku. Ale samozřejmě byli lidé, kteří nás od nápadu zrazovali a říkali: „My máme problém udržet pětičlennou kapelu, natožpak padesátičlenný symfoňák.“

Objevily se nějaké problémy, momenty, kdy jste to chtěla vzdát?

Vlastně tahle myšlenka nikdy nepřišla – vzdát to. Samozřejmě se někdy sama v sobě peru, zda to zvládnu táhnout dál, zda to má smysl, ale myslím, že to má každý v jakémkoli zaměstnání či osobním vztahu. Ale nikdy jsem opravdu nepřemýšlela, že bych to vzdala. To už nejde, nemůžu, srdce to nedovolí.

Kolik peněz jste nasbírali a komu jste je věnovali?

Za osm let činnosti jsme rozdali kolem 950 000 korun. Stěžejní část peněz šla na podporu Nadačního fondu Hospital Broumov, konkrétně na zlepšení prostředí pro lidi, kteří mnohdy svůj život v nemocnici dožívají. Přispěli jsme ale také na opravu varhan v Polici nad Metují nebo jsme koupili noty v Braillově písmu pro nevidomého trumpetistu.

Co jste financovali v broumovské nemocnici?

Od začátku jsme věděli, že chceme zakoupit 9 čističek vzduchu na oddělení lůžek následné péče, aby si pacienti o něco méně uvědomovali, že leží v nemocnici, aby se jim lépe dýchalo a necítili charakteristický vzduch nemocnic.

Jak si vybíráte subjekty, kterým pomáháte? 

Spíš nám ty věci a nápady přicházejí do cesty a my jsme rádi, že je můžeme realizovat.

Co plánujete v současné době?

Letos připravujeme benefiční turné po českých městech, ale více neprozradím, abych nic nezakřikla.

Co pro vás osobně znamená filantropie a pomoc ostatním? 

Je to asi má vnitřní potřeba. Myslím, že to neskutečně obohacuje člověka, otvírá oči a posunuje kupředu. Filantropie obecně v mých očích mění svět k lepšímu. A je jedno, jak je veliká. Každá sekunda, každá koruna věnovaná druhým, se počítá. Stačí tak málo, aby se někdo další cítil o něco lépe, aby měl větší úsměv na tváři. A velmi lehce se to může proměnit v závislost v tom nejlepším slova smyslu.

Víš i Ty o podobných příbězích dobra z Tvého okolí?
Neváhej jim poděkovat nominací na Cenu Via Bona.

(převzato z časopisu Umění darovat)